Jak to funguje

Princip hydroponie pro laiky

Hydroponie znamená doslova „práce s vodou". Rostliny nerostou v půdě, ale s kořeny ponořenými ve vodě obohacené živinami. To zní divně – vždyť kořeny potřebují vzduch, ne? Ano, potřebují. A právě proto je ve vodě neustále vzduch – vzduchové čerpadlo probublává roztok a dodává kyslík přímo ke kořenům.

V klasické půdě kořeny dostávají živiny náhodně – záleží na kvalitě půdy, na tom, jak často zaléváte, na mikroorganismech, které živiny zpracovávají. V hydropónii máte kontrolu nad vším: kolik dusíku, fosforu, draslíku rostlina dostane, jaké pH má roztok, kolik kyslíku kořeny dýchají. Výsledek? Rostlina roste mnohem rychleji, protože nemusí „hledat" živiny – má je na dosah.

HydroNest používá systém zvaný DWC (Deep Water Culture), tedy hluboká vodní kultura. Kořeny visí volně ve vodě, která je neustále okysličovaná. To je jeden z nejjednodušších a nejspolehlivějších hydroponických systémů – žádné čerpadlo na cirkulaci, žádné složité hadičky, jen nádrž, čerpadlo na vzduch a rostliny.

Co rostlina potřebuje? Tři věci: vodu (jako nosič živin), živiny (makro- a mikroprvky), a kyslík (pro dýchání kořenů). To všechno dostane v jednom systému. A vy jen občas kontrolujete, jestli má všeho dost.

Krok 1: Namáčení a klíčení

První krok je stejný jako u klasického pěstování: musíte semínka dostat ke klíčení. Rostliny nerostou bez vody, ale zároveň nemohou být zcela podmáčené. Existuje několik metod – zde jsou dvě nejspolehlivější:

Metoda 1: Namáčení ve vlhké utěrce

Vezměte papírovou utěrku nebo bavlněnou látku, navlhčete ji (ne mokrou, jen vlhkou), rozložte semena na povrch s odstupem 2–3 cm. Přiklopte druhou vlhkou utěrkou. Celé to vložte do uzavřitelné krabičky nebo zip sáčku (aby vlhkost neunikla). Umístěte na teplé místo, ideálně 20–24 °C. Může být tma – semena ke klíčení světlo nepotřebují.

Kontrolujte každý den. Po 2–3 dnech (salát, rukola) nebo 5–7 dnech (bazalka, petržel) se objeví drobné bílé kořínky. Jakmile je kořínek dlouhý 3–5 mm, je čas přesunout klíčky do substrátu.

Metoda 2: Přímo do substrátu

Rychlejší a jednodušší. Vezměte kostku rockwool nebo kokosové vlákno, navlhčete ji čistou vodou (necpěte živinami, to zatím nepotřebujete). Do horní jamky vložte semínko (1–2 na kostku). Kostku umístěte na mělkou misku s trochou vody na dně (tak, aby se substrát stále vlhčil kapilárně, ale nebyl pod vodou). Přiklopte igelitem nebo průhledným víkem.

Po 2–7 dnech se objeví zelené lístky (dělohy = semínkové lístky). Jakmile vidíte prvé lístky, přesuňte je na světlo – ideálně pod LED lampu nebo na světlý parapet. Bez světla rostlinky vytáhnou do nitky a padnou.

Nejčastější chyby při klíčení

• Příliš mnoho vody: Semena se utopí a shnijí. Pokud je substrát hodně mokrý, důkladně ho vyždímejte.
• Příliš málo vody: Semena vyschnou a neprasknou. Kontrolujte vlhkost denně.
• Příliš chladno: Pod 15 °C semena klíčí pomalu nebo vůbec. Ideální teplota 20–24 °C.
• Nedostatek světla po vyklíčení: Jakmile vidíte zelené lístky, musí na světlo! Jinak rostlinka vytáhne do slabého stonku a padne.
• Zasetí příliš hluboko: Semínka jen lehce přikryjte – hloubka maximálně dvojnásobek velikosti semínka.

Krok 2: Přesazení do košíčků

Jakmile má klíček 2–4 pravé listy (ne semínkové lístky, ale první zubaté nebo tvarované listy), je čas na přesazení do košíčku a umístění do farmy. Typicky to je kolem 7.–10. dne od zasetí.

Postup

Vezměte síťovaný košíček. Do košíčku vložte kostku substrátu s klíčkem. Pokud máte volný prostor kolem kostky, doplňte ho dalším substrátem (kousky rockwool, perlit, hydrokulové kuličky – cokoliv inertního, co podepře rostlinku). Důležité je, aby rostlinka stála vzpřímeně a stabilně.

Košíček umístěte do jednoho z otvorů ve víku farmy. Rostlinka by měla být tak vysoko, aby kořeny visely volně ve vodě, nebo se jen lehce dotýkaly hladiny. Na začátku ještě nemáte dlouhé kořeny, takže hladina by měla být skoro u spodní části košíčku. Jak kořeny rostou, můžete hladinu trochu snížit.

Hygiena při práci

Kořeny jsou jemné a zranitelné. Pracujte čistýma rukama, nepoužívejte nářadí z půdy nebo zahrady (tam jsou bakterie a houby). Pokud se kořínky při manipulaci ulomí, není to konec světa – rostlina si vyroste nové. Ale snažte se být šetrní.

Substrát by měl být vlhký, ne mokrý. Pokud ho namočíte do vody, před vložením do košíčku ho lehce vyždímejte.

Krok 3: Míchání živného roztoku

Nyní je čas naplnit nádrž a přidat živiny. To je nejdůležitější krok – pokud živiny namícháte špatně, rostliny neporostou nebo budou trpět. Ale nebojte se, je to jednodušší, než to zní.

Co budete potřebovat

• Čistá voda (ideálně filtrovaná nebo odstátá z kohoutku, ne destilovaná!)
• Živný roztok (koncentrát z vaší sady)
• Odměrka nebo injekční stříkačka (pro přesné dávkování)
• pH testovací kapky nebo pH metr
• pH− a pH+ (pokud máte, jinak ocet a jedlá soda – viz níže)

Postup

1. Naplňte nádrž vodou. Kapacita je 8 litrů, ale na začátku dejte jen 6–7 litrů, abyste měli rezervu na doplňování. Použijte vodu z kohoutku odstátou přes noc (chlor se vypaří), nebo filtrovanou. NIKDY nepoužívejte destilovanou vodu – neobsahuje žádné minerály a rostliny by trpěly.

2. Změřte teplotu vody. Ideální je 18–22 °C. Pokud je chladnější, nevadí. Pokud je teplejší než 25 °C, hrozí nedostatek kyslíku a růst řas – nechte vodu vychladnout.

3. Přidejte živiny. Podle návodu na lahvičce – typicky 2–2,5 ml koncentrátu na 1 litr vody. Pro 7 litrů tedy 14–17 ml. Dávkujte opatrně, nejlépe stříkačkou bez jehly. Nalijte koncentrát do vody a důkladně promíchejte (minutu míchejte rukou nebo míchátkem).

4. Změřte pH. Kápněte pár kapek roztoku do odměrky, přidejte pH indikátor, srovnejte barvu s tabulkou. Cíl: pH 5,5–6,5 pro listovou zeleninu a bylinky. Pokud máte digitální pH metr, ponořte sondu a přečtěte hodnotu.

5. Upravte pH (pokud je třeba). Pokud je pH příliš vysoké (nad 7), přidejte pH− (kyselinu) po kapkách. Pokud je příliš nízké (pod 5), přidejte pH+ (zásadu). Dobře promíchejte a změřte znovu. Opakujte, dokud není pH v rozmezí.

Cílové pH podle druhu rostliny

Pokud pěstujete mix různých rostlin, držte se univerzální hodnoty 6,0. Všechny rostliny to snesou.

Co když nemám pH− a pH+?

Na snížení pH: Použijte bílý ocet. Začněte s 1 ml na 7 litrů, promíchejte, změřte. Postupně přidávejte víc, dokud nedosáhnete cíle. Ocet funguje dobře, jen dávka je méně předvídatelná než pH−.

Na zvýšení pH: Použijte jedlou sodu (hydrogenuhličitan sodný). Rozpusťte špetku (cca 1 g) v malém množství vody, přidejte do nádrže, promíchejte, změřte. Jedlá soda je slabá zásada, takže je bezpečnější než pH+.

Krok 4: Světlo

Světlo je palivo pro fotosyntézu. Bez světla rostliny neumí vyrobit energii a uhynou. V hydropónii roste rostlina rychle, takže potřebuje hodně světla – víc, než by možná dostala na parapetu.

Kolik světla je dost?

Pro listovou zeleninu a bylinky potřebujete 14–16 hodin světla denně. Pokud pěstujete na okně, sledujte, zda je slunce alespoň 6–8 hodin denně přímo na rostlinách. Okno na jih nebo západ je ideální. Okno na sever v zimě nestačí – budete potřebovat umělé světlo.

Intenzita světla se měří v jednotkách PPFD (Photosynthetic Photon Flux Density), ale pro laiky stačí vědět toto: Listová zelenina potřebuje alespoň 200–300 µmol/m²/s. Přímé slunce má 1500–2000, světlý parapet 100–300, LED pěstební světlo (20 W ze vzdálenosti 30 cm) má 300–500. Takže: buď okno se sluncem, nebo LED.

LED světlo vs. okno

Výhody LED: Kontrola, konzistence, funguje i v zimě nebo v tmavém bytě. Nevyprodukuje moc tepla, LED spektrum je optimalizované pro fotosyntézu.

Výhody okna: Zdarma, přírodní spektrum, rostliny vypadají přirozeněji (LED dává nafialovenělé světlo).

Doporučení: Pokud máte světlé okno, zkuste to nejdřív bez LED. Pokud rostliny rostou pomalu, jsou světlé nebo vytahují se do výšky, přidejte LED.

Vzdálenost světla od rostlin

LED světlo umístěte 20–30 cm nad rostliny. Pokud je příliš blízko, může spálit listy (i když LED nehřeje moc). Pokud je příliš daleko, intenzita klesá. Zlaté pravidlo: Dejte ruku mezi světlo a rostlinu – pokud cítíte teplo, je to příliš blízko.

Jak rostliny rostou, zvyšujte světlo, aby vzdálenost zůstala konstantní.

Fotoperioda – rytmus den/noc

Rostliny potřebují tmu! Fotosyntéza probíhá ve dne, ale růst a regenerace probíhá v noci. Pokud necháte světlo svítit 24 hodin, rostliny budou stresované a porostou pomaleji.

Pro listovou zeleninu: 14–16 hodin světla, 8–10 hodin tma. Ideálně s časovačem, aby rytmus byl konzistentní. Třeba: světlo zapnuto 6:00–22:00.

Pro bylinky (bazalka, máta): Taky 14–16 hodin, ale snášejí i 12 hodin.

Krok 5: Oběh a aerace

Kořeny potřebují kyslík stejně jako listy. V půdě dostávají kyslík z kapilár mezi částicemi hlíny. Ve vodě by se bez aerace udusily během několika hodin. Proto běží čerpadlo nepřetržitě a probublává vodu.

Jak funguje čerpadlo

Vzduchové čerpadlo vysává vzduch z místnosti, tlačí ho hadicí do nádrže a vypouští přes porézní kámen na dně. Kámen vytváří tisíce drobných bublin, které stoupají nahoru a okysličují celý objem vody. Čím menší bubliny, tím lepší přenos kyslíku.

Čerpadlo běží 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Nevypínejte ho – ani na hodinu. Kořeny jsou citlivé na nedostatek kyslíku. Výjimka: Krátký výpadek proudu (do 2 hodin) rostliny vydrží, ale déle už ne.

Tichý provoz

Kvalitní čerpadlo je tiché – pod 35 dB, což je ticho jako šepot. Hlučnější může být bublání samotné. Pokud vás to ruší v noci, zkuste:

• Položit čerpadlo na měkkou podložku (houbička, hadřík), aby se vibrace nepřenášely na stůl.
• Nádrž umístit tak, aby nebyla přímo u postele.
• Snížit hladinu vody – čím výš bublinky stoupají, tím víc bublají na hladině. Nižší hladina = tišší bublání.

Co když čerpadlo přestane fungovat?

Kořeny vydrží bez kyslíku maximálně pár hodin. Pokud zjistíte, že čerpadlo nejede, ihned:

• Zkontrolujte, zda je zapojené do zásuvky a zda má zásuvka proud.
• Zkontrolujte hadičku – možná je zalomená nebo ucpaná.
• Zkontrolujte kámen – možná je ucpaný minerály. Zkuste ho vyměnit nebo vyčistit.
• Pokud čerpadlo nefunguje ani po kontrole, je možná vadné. Kontaktujte nás pro záruku/výměnu. Zatím ručně probublávejte vodu každou hodinu (vezměte brčko a foukejte do vody – ne ideální, ale krátkodobě to funguje).

Krok 6: Údržba a výměny roztoku

Hydroponická farma není přístroj „nastav a zapomeň". Potřebuje pravidelnou kontrolu a občasnou údržbu. Ale není to nic složitého – 5–10 minut týdně stačí.

Denní kontrola (30 sekund)

• Běží čerpadlo? (Slyšíte bublání?)
• Svítí světlo? (Pokud používáte LED.)
• Vypadají rostliny zdravě? (Zelené, vzpřímené?)

Týdenní kontrola (5 minut)

• Zkontrolujte hladinu vody. Rostliny vypijí 0,5–1 litr denně, takže týdně klesne hladina o několik cm. Doplňte čistou vodu.
• Změřte pH. Časem se pH mění (rostliny spotřebovávají živiny selektivně). Pokud je mimo rozmezí, upravte.
• Zkontrolujte barvu kořenů. Zdravé kořeny jsou bílé nebo krémové. Pokud jsou hnědé nebo ślizkě, může jít o kořenovou hnilobu – viz řešení problémů níže.

Měsíční údržba (30 minut)

Jednou měsíčně (nebo po každé sklizni) proveďte kompletní výměnu roztoku a čištění:

1. Vyndejte rostliny v košíčcích (nechte je v košíčcích, nemusíte vytahovat).
2. Vypusťte vodu z nádrže. Starý roztok můžete vylít do zálivky zahradních rostlin (je to hnojivo), nebo do kanálu.
3. Vyčistěte nádrž hadrem a vodou. Pokud vidíte minerální povlak nebo řasy, použijte slabý roztok octa (1 lžíce na litr vody).
4. Opláchněte vzduchový kámen a hadičku.
5. Opláchněte kořeny rostlin pod tekoucí vodou (jemně, nelamte je).
6. Naplňte nádrž čerstvou vodou a namíchejte nový roztok podle návodu.
7. Vraťte rostliny zpět.

Jak často doplňovat živiny?

Když doplňujete vodu (týdně), přidejte trochu živin – asi polovinu normálního dávkování. Rostliny spotřebovávají vodu rychleji než živiny, takže pokud byste doplňovali jen vodu, roztok by se naředil a rostliny by hladověly.

Orientační vzorec: Pokud doplňujete 1 litr vody, přidejte 1 ml koncentrátu (místo obvyklých 2 ml).

Jaké jsou příznaky problémů?

• Žloutnutí spodních listů: Nedostatek dusíku. Přidejte víc živin nebo vyměňte roztok.
• Hnědé okraje listů: Přebytek živin nebo špatné pH. Změřte pH a EC (pokud máte metr), naředte roztok čistou vodou.
• Pomalý růst: Málo světla, špatné pH nebo nedostatek kyslíku. Zkontrolujte všechny tři faktory.
• Povadlé rostliny: Příliš teplá voda (nad 25 °C) nebo selhání čerpadla. Zkontrolujte teplotu a aeraci.
• Řasy na stěnách nádrže: Světlo proniklo do vody. Zakryjte nádrž neprůhledným materiálem, vyměňte roztok.

Krok 7: Sklizeň a re-grow

Konečně nejlepší část – sklizeň! Listový salát je připravený k sklizni asi po 25–30 dnech, bylinky o něco déle. Jak poznáte, že je čas?

Kdy sklízet

Listový salát: Když listy jsou velké (10–15 cm), plné, křupavé. Nemusíte čekat na „perfektní" velikost – mladší listy jsou jemnější, starší tužší a nahořklejší. Ochutnejte a rozhodněte se podle chuti.

Bylinky: Jakmile má rostlinka aspoň 6–8 listů a výšku 15–20 cm, můžete začít sklízet. Neodstraňujte všechny listy najednou – nechte aspoň 1/3 rostliny, aby se regenerovala.

Rukola, mikrozeleniny: Sklízejte mladé, už po 14–20 dnech. Čím déle rostou, tím jsou pálivější.

Metody sklizně

1. Sklizeň celé hlavy: Vytáhněte celý košíček i s rostlinou. Odřízněte kořeny (ty skončí v kompostu), listy oplachujte a jezte. Košíček vyčistěte a použijte znovu.

2. Cut-and-come-again (odtrhávání): Odtrhnete jen vnější, větší listy. Střed rostliny nechte růst – vyroste další vlna listů. Takhle můžete sklízet ze stejné rostliny 2–3×, než se vyčerpá. Vhodné pro listové saláty a bazalku.

3. Postupná sklizeň bylinek: Odštipujte špičky větviček (vrcholové pupeny). To nutí rostlinu se větvit a vytvářet víc listů. Z jedné bazalky můžete takhle sklízet několik měsíců.

Co po sklizni?

Po sklizni máte dvě možnosti:

1. Nový osev: Vyprázdněte nádrž, vyčistěte, naplňte čerstvým roztokem a zasaďte nová semena. Výhoda: začínáte s čistým systémem. Nevýhoda: 30 dní čekání na novou sklizeň.

2. Rotační systém: Některé rostliny sklízejte průběžně (např. bazalka metodou 3), jiné sklízejte celé a nahraďte novými klíčky. Takhle máte neustále něco ke sklizni. Vyžaduje trochu plánování, ale vyplatí se.

Řešení problémů (troubleshooting)

Řasy – zelený nebo hnědý povlak

Příčina: Světlo proniklo do vody. Řasy jsou mikroorganismy, které žijí ze světla a živin – přesně to, co máte v nádrži.

Řešení: Ujistěte se, že nádrž je neprůhledná. Pokud máte průhledné otvory ve víku (tam, kde nejsou rostliny), přelepte je černou lepicí páskou. Vyměňte roztok a vyčistěte nádrž. Pokud problém přetrvává, přidejte „kapku" peroxidu vodíku (H₂O₂ 3 %, asi 5 ml na 7 litrů) – to řasy zabije, ale neublíží rostlinám.

Zápach z vody

Příčina: Anaerobní bakterie – znamená to nedostatek kyslíku. Možná selhal čerpadlo, nebo je voda příliš teplá.

Řešení: Zkontrolujte, zda čerpadlo běží. Změřte teplotu vody – pokud je nad 25 °C, přesuňte farmu na chladnější místo. Vyměňte roztok, vyčistěte nádrž. Pokud zápach přetrvává, může jít o kořenovou hnilobu – viz níže.

Hnědé, ślizkě kořeny (kořenová hniloba)

Příčina: Patogenní bakterie nebo houby, často způsobené nedostatkem kyslíku nebo příliš teplou vodou.

Řešení: Vyndejte rostliny, opláchněte kořeny pod tekoucí vodou a odstraňte všechny hnědé části. Vyprázdněte nádrž, vyčistěte ji roztokem peroxidu vodíku (100 ml H₂O₂ 3 % na 1 litr vody), opláchněte. Naplňte čerstvým roztokem, přidejte 10 ml H₂O₂ na 7 litrů (jednorázově). Vraťte rostliny. Zajistěte dostatečnou aeraci a chladnější vodu.

Žloutnutí listů

Spodní listy žloutnou: Normální stárnutí nebo nedostatek dusíku. Pokud jen 1–2 spodní listy, je to normální – odstraňte je. Pokud žloutne víc, přidejte živiny.

Horní listy žloutnou: Nedostatek železa nebo špatné pH (příliš vysoké). Upravte pH na 5,5–6,0.

Celá rostlina bledne: Nedostatek světla nebo dusíku. Zvyšte intenzitu světla nebo přidejte živiny.

Pomalý růst

Možné příčiny: Nedostatek světla, špatné pH (mimo 5,5–7,0), nedostatek kyslíku, příliš chladná voda (pod 15 °C), nedostatek živin.

Řešení: Postupně kontrolujte: Svítí světlo dostatečně dlouho? Je pH v pořádku? Běží čerpadlo? Je voda dostatečně teplá? Je roztok dostatečně koncentrovaný? Opravte to, co je špatně.

Rostlina vytahuje do výšky a padá

Příčina: Nedostatek světla. Rostlina „hledá" světlo a protahuje stonek.

Řešení: Přidejte víc světla nebo přesuňte na světlejší místo. Pokud je rostlina už hodně vytáhlá, není to k zachránění – začněte znovu, tentokrát s lepším osvětlením.